Detroit Electric byl elektrický automobil vyráběny Anderson Electric Car Company v Detroitu. Od roku 1907 do roku 1939 společnost vyrobila 13 000 elektromobilů.
Výroba elektrického automobilu poháněného dobíjecí olověnou baterií začala v roce 1907. Tyto vozy byly inzerovány jako vozy, které spolehlivě ujely 130 km mezi dobíjením baterie. Maximální rychlost byla pouhých 32 km/h, v té době přiměřená pro řízení ve městě.
Detroit Electric 1914 Model 47 Brougham
Technické údaje:
Výška: 214,6 cm
Šířka: 182,88 cm
Délka: 361,9
Rozvor: 254 cm
Hmotnost: 1649 kg (baterie: 530 kg)
Typ motoru: DC – stejnosměrný
Baterie 54 článku – 108 voltů
Cena v roce 1914 byla 3700$ (87 600 Kč), průměrná mzda v roce 1914 byla 627$ za rok (14 000 Kč).
Detroit Electric byl prodáván z velké části ženám a lékařům. Lékaři potřebovali auto do kterého mohli nasednout a jet. Oproti benzínovým motorům, které nebyly tak spolehlivé a musely se startovat klikou, což bylo fyzicky náročné.
Detroit Electric 1922 Coupe
Produkce společnosti byla na vrcholu v 10. letech 20. století, kdy se prodalo přibližně 1000 až 2000 automobilů ročně. V roce 1920 byl název společnosti Anderson změněn na „The Detroit Electric Car Company.
Nejznámějšími lidmi kteří vlastnili vozy Detroit Electrics byli například Thomas Edison , Mamie Eisenhower (první dáma USA) nebo John D. Rockefeller Jr.,
Většina lidí si myslí, že elektromobily jsou fenoménem poslední doby. Ale opak je pravdou. Na počátku 20. let byl elektromobil běžným dopravním prostředkem na silnicích v USA.
Jedním z nedostatků raných elektromobilů je ve skutečnosti to, že byly určeny především ženám, protože muži vůz řídit nechtěli, přišel jim málo „mužný“. O pár let později vytvořili nový model. Měl napodobeninu chladiče, kterým měl docílit, aby i muži tento automobil chtěli řídit.
Jedna z příčin zániků elektromobilů samozřejmě byla pořizovací cena. Cena Detroit Electric v roce 1914 byla 2650 $ a pokud jste chtěli upgradovat na baterie Edison Nickel Iron, stoupla o 600 $. Za tuto částku jste si přitom mohli koupit 2 nové modely T (jeden vyšel na 600 $).
Thomas Edison a Henry Ford se rozhodli spolupracovat. Měli za cíl rozšířit elektromobily, alespoň na úroveň těch se spalovacími motory. Ve svém úsilí byli dokonce tak důslední, že začali budovat nabíjecí stanice, bohužel jejich snaha netrvala dlouho a projekt zkrachoval.
Zdroje obrázků: www.thehenryford.org I www.detroitelectric.org
Thomas Edison Battery
Čím se odlišují Edison Battery od ostatních baterií ? Nepoužívají olovo ani kyselinu. Používají nikl, železo a kapalinu na bázi hydroxidu sodného. Edison uvedl, že baterie by byly plnohodnotné po dobu nejméně 100 let, při zachování určité péče.
Dnešní nikl-železné baterie obvykle nacházejí uplatnění pro uchování energie ze solárních panelů a větrných turbín.
